Endrico Ercole

Text Endrico Ercole

Ilustrace Marisa Vestita

Harmonický život s kočkou

V této knížce se dá najít vše, co potřebujem vědět o spokojené kočky.
Teplé pohodlné místo, což přitahuje mnoho spoustu kočiček či kocouru k podřimování je snem všech koček,.
Útrácíme mnoho peněz za věcí pro pohodlí naší kočičí obyvatelky, Buď příjme náš proutený košíček nebo elegantní polšářek. Kočka si svůj oblíbený pelech najde sama.
Teplé, zakoutí, pohodlné sedačky, ale také neobvyklé mésta, jako koš se špinavým prádlem nebo tmavější kout ve skříni dostanou,vždy přenost i před tím nejkomfortnější kočičím pelíškem.
Z tohoto důvodu musíme prostory, kde si nepřejete, aby kočka přebývala, znepřítupnit, a to včetně vaší postele.Postel je pro kočky hledaným místem, obzvláště kdxyž nejste doma, protože je teplá, měkká a především jsou v ní obsaženy vaše pachy.

Tato knížka je velmi zajímavá, poučná.Najdeme v ní vše, co potřebujeme vědět, aby jsme neudělali nějakou chybu o hledně naší kočky/kocoura
Je to živočích a vyžaduje naší péči.

Sázíme rajčata

Rajčata na balkóně

Pěstujeme rajčata pokud k tomu máme vhodné podmínky či chceme. Tento způsob je pro ty, co mají balkón. ¨
Nejdřív než jsem se dopídila k správnému pěstování, tak jsem rajčata měla slabá, vytáhla, či začaly žloutnout.
Dobrý je nejdřív umístit do kelímku od zákysu. Po vzrůstu rostliny zhruba na 25 cm odstraní spodní listy. Dalším kelímku vystřihneme dno, nasadí je na ten dosavadní a zasype je kompostovou zeminou. Zalévat je možno shora i přes hrany jednotlivých kelímku. Tímto způsobem jsou rajčata prý silnější, s větším kořenovým systémem. Sázíme klidně v polovině února.
Po přesazení do kbelíku pěstujeme rostliny na dva výhony o délce 170-200cm.
Vegetační doba končí zhruba s koncem srpna, kdy rostliny likvidují.

Jaké odrůdy vybrat?

• Pro malé balkony jsou vhodná mini rajčátka, která zasadíte v podobě sazenic do truhlíku. Jsou převislá a jejich závěs může být až 1 metr dlouhý.
• Převislá rajčata lze použít i místo převislých muškátů (pelargonií) k ozdobení balkonů a také jako odpuzovač hmyzu.
• Klasická keříková rajčata můžete zasadit do květináčů, ale i do truhlíků.

Přísun živin vody. 

Ve vedru je pravidelně zaléváme. Snadno mohou vyschnout. Nejlépe odstátá, nebo dešťová voda.
Dopřejeme jim i vydatnou výživu, aby měli rajčata větší plody.
Dbáme na přísun živin.
Tento přípravek je dobrý na obohacení rajčat na její chuť k lepšímu plodu rajčat.
Symbivit rajčata a papriky je pomocný rostlinný přípravek určený k vytvoření mykorhizní symbiózy mezi kořeny rostlin a prospěšnými půdiními houbami.

Důležitá součástka rajčat proti chorobám škůdcům je slepičinec. 

Když vám po dvoře běhají slepice, zanechávají za sebou výborné přírodní hnojivo. Věděli jste, že se dokonce jako hnojivo prodávají? Stačí sebrat jeden slepičinec, vložit ho do nádoby, zalít vodou a nechat zkvasit. Takto připravené hnojivo nařeďte vodou, a to v poměru asi 1 díl výluhu na 10 dílů vody. Zalévejte jím muškáty, rajčata nebo jahody. Rostlinám dodáte dusík, fosfor i draslík.

Složení: N 7 %, P 13 %, K 2 %

Použití:
Hoštické hnojivo SLEPIČINCE je určeno k širokému užití jak v zahradě, tak i při pěstování okrasných rostlin v truhlících a v jiných nádobách. Rovněž je vhodné k základnímu vyhnojení půdy buď na jaře, nebo při její podzimní přípravě. Hnojivo se aplikuje na povrch zeminy rozhozem a pak se mírně zapraví do půdy a dostatečně zavlaží.

Dávkování:

• Základní hnojení: 2 - 3 kg na 10 m2 před výsadbou.
• Vyhnojení skleníku: 2 - 3 kg na 10 m2 před výsadbou.
• Balkónové rostliny: 4 lžíce na jeden 50 cm truhlík.
• Jahody a drobné ovoce: 3 kg na 10 m2.
• Rajčata, papriky a okurky: 1 lžíce přímo k rostlině.
• Okrasné kvetoucí keře: 2,5 kg na 10 m2.

Kopřivy hnojí i chrání

Mšice jsou na zahrádce otravné a je často těžké se jich zbavit. Kopřivy jsou výborné nejen na hnojení, ale také na ochranu rostlin právě před mšicemi. Asi půl kila kopřiv naložte do pěti litrů vody a louhujte celý den. Druhý den nařeďte poměrem 1 díl výluhu a 5 dílů vody a postříkejte napadenou rostlinu nebo celou oblast, kde se mšice vyskytují. Tento postřik se nehodí na cibuli nebo luštěniny, kterým by ublížil.

https://youtu.be/NB9FImsqQc4?t=1

Radka Třeštíková!

Radka Třeštíková
bábovky

Dvanáct žen, dvanáct osudu propojených v jednom románu

Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého může a jak je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které ji on vyprávěl? Nebo proč má její sestra tak špatný vztah se svoji dcerou? Jak se cítí patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit?

Nechte se strhnout upřímnou zpovědi hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí nenávist ani láska. Kde se emotivni příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení, a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastné, někdy ne, takový už je život.
tvě.

Knížka se čte opravdu krásně se zájmem, jak ten příběh dopadne. Někdy si říkám mohl by být zajímavější konec. Já samotná, bych lepší konec nevymyslela.Tato kniha zaujme spis mladé dívky, které jsou čile do života, ale i staršího.

Celá kniha je psána v ich-formě, přičemž „hlavní slovo“ si vždy bere hrdinka, které je daná kapitola věnovaná. Pozornému čtenáři neunikne, že Radka Třeštíková v jednotlivých kapitolách mírně mění jazyk tak, aby korespondoval s charakterem postav. Jiným stylem píše o patnáctileté dívce, ambiciózní podnikatelce či prostitutce. Tyto nuance jsou však velmi jemné a kniha působí celistvě.

Ukázka

Rebeka je milenka, které její drahý nastavil přísná pravidla ohledně vzájemné komunikace a přidal jasně daný rozvrh schůzek. Martinova žena se totiž o Rebece nesmí nikdy dozvědět. Jenže Karolína není úplně hloupá, jen má momentálně zcela jiné priority. Touží po dítěti. Tak moc, že by byla ochotna udělat cokoliv.

Každá z dam má svou vlastní kapitolu, prostor pro svůj životní příběh. Dohromady jich je dvanáct – dvanáct lidských osudů, trápení, starostí, slz, ale vlastně i trochu té radosti. Ale opravdu jen trochu, asi tolik, kolik se vejde do běžných dní osamělé matky postiženého syna, ženy s nádorem mozku nebo dívky, která se zoufale snaží přitáhnout aspoň na chvíli pozornost svých zaneprázdněných rodičů.

Všechny se víceméně znají, přátelí se, jsou příbuzné nebo bydlí v jednom domě. Míjejí se v různých okamžicích, stávají se navzájem svědky životních zlomů a jejich výpovědi ukazují odlišné pohledy na totožné situace. Dokazují, že každá mince má dvě strany a že nic nemusí být tak černé, jak to vypadá. I ten největší hřích může být omluven a zdánlivě protivná holka má citlivou duši.

Patrik Hartl

Patrik Hartl
Prvok Šampon tečka a Karel

Tento román vypraví s vtipným s náhledem příběh čtyř kamarádu, kteří si dvacet let po maturitě získal položil otázku. Jestli žil opravdu tak, jak chtěli, když jim bylo osmnáct. A protože si musí přiznat, že by sami ze sebe nejspíš byl zklamaní. Než se rozhodnou, jestli chtějí, něco udělat.

Kdyby měl Karel charakterizovat. jaká tato kniha je, pravděpodobně by řekl, že je to výzva.
Výzva nebát se v poločase rozpadu změnit a čelit pohodlnosti.
Prvok by asi neváhal pateticky dodat, že je to příběh o svobodě a odvaze, která je k ní potřeba.
A taky o tom, jak milovat. Manželky, milenky, matky i dcery.
Tečkovi by bylo fuk, protože knížky nečte. Ale kdyby zjistil, s kolika ženami se v tomto příběhu vyspí, možná by ho to zaujalo natolik, že by si zrovna tenhle román přečetl.
A Šampon by hlavně považoval za důležité, aby si při čtení této knížky čtenáři dobře bavili.
Proto že podle něj v ní jde především o tom, o čem zpíval Freddie Mercury Show must go on!

 Kapitola první
Dvacet let po maturitě
Jasný, že bude trapný . Není možný od toho nic očekávat. Je vůbec otázka, jestli to půjde přežít.
Karlovi si na třídní sraz spolužáku z gymplu prostě nechtělo. Jediní, na koho se jakž takž těšil, byli kamarádi, se kterými se v prváku přihlásili, že budou dělat nástěnkáře.. Na hřbitově vybrali z odpadkových kontejneru staré věnce , na velkém dvoukoláku je přivezli do školy a vyzdobili nástěnky smutečními struhami. Vzpomínáme na prázdniny. Dostali ze to tehdy svojí první důtku, protože v červenci zemřel Dmitrij Danilovič Leljušenko, hrdinka Sovětského svazu a poslanec Nejvyššího sovětu. takže hysterická ruštinářka považovala jejich výzdobu za nepřístupnou provokací.
Kluci se sice hájili, že vůbec netuší, co to bylo za chlapa, ale ruštinářka ječela jak pominutá.



Tento román autora úspěšných divadelních komedií doporučuje čtenářům Eva Holubová.
Milan Lasica o knize napsal: "Túto knižku som prečítal na dúšok. Je napísaná ľahkým perom o vážnych veciach."
Jiří Menzel ji hodnotí takto: "Patrikova knížka je lehké čtení o těžkém životě dnešních třicátníků. Sledoval jsem vtipně propletené osudy Prvoka, Šampóna, Tečky i Karla a upřímně jsem se bavil autorovou ironií, se kterou popisuje jejich hmyzí snažení."

video YuTube pes

Video od táty

Videa YouTube Natalii14 Hlídání psa

Videa YouTube Natalii14

Videa YouTube Natalii14 Sellinka

Co je to chůva?

Chůva? Ta těžké zkoušky zažívá...

Podobné: 

Finance a práce

Žena a dítě, to jsou dvě spojené nádoby. Děti jsou naším životem, naší budoucností. Existují mezi námi i takové ženy, které nejen že se poctivě starají o své potomky, ale navíc pomáhají ostatním poprat se s úskalími mateřství – jsou chůvami, a dětem tak zasvětí celý svůj život. Co vše ale musí pro dosažení svého vysněného povolání absolvovat? To jsem zjišťovala za vás...

Být chůvou jistě není žádný med. Obzvláště pokud si uvědomíme, kolik zodpovědnosti na bedrech těchto žen spočívá. Musím říci, že žena, která se rozhodne celý svůj život a volný čas zasvětit dětem, a pomáhat tak v mnohém jejich rodičům, zaslouží opravdu velký obdiv! Zodpovědnost, kterou na sebe touto profesí přebírá, je pro nás, laiky, naprosto nepředstavitelná. Osobně znám několik dívek, které se po studiích vydaly do světa coby au pair, a všechny do jedné dnes tvrdí, že si prošly tvrdou a náročnou prací, která jim ale mnohé dala – z nezkušených kuřat se staly sebevědomé ženy, které jsou na sebe hrdé. Hrdost spočívá především v tvrzení, že všechen psychický tlak a zodpovědnost přece jen přes mnohá úskalí úspěšně zvládly. Proto, co jsem se dozvěděla, že v Česku existuje možnost absolvovat Ministerstvem školství akreditovaný rekvalifikační kurz Chůva pro děti do zahájení školní docházky, jež je zakončen zkouškou z profesní kvalifikace, po které se mohou úspěšné absolventky stát profesionálními chůvami, neváhala jsem a jela jsem se na pražský Smíchov osobně podívat, jak vlastně zkouška vypadá a co vše musí zájemkyně pro toto povolání „vytrpět.“

Chůva

Zajišťujeme pravidelné a spolehlivé hlídání dětí ve věku od 6ti týdnů přímo u klientů doma. Naším cílem je spokojené, zdravé a šťastné dítě a tomu přizpůsobujeme výběr chůvy. Chůvy jsou pečlivě vybírány a společností.

V případě, že klient s výběrem souhlasí, dojednáme osobní schůzku, kdy pracovnice agentury přijde do domácnosti klienta představit chůvu. V případě, že je vše v pořádku, chůva začíná pracovat podle pokynů klienta.

Individuální výběr 

Na základě speciálního požadavku vybíráme chůvu do domácnosti zákazníka za jednorázový

Tuto službu využívají především zákazníci, kteří využijí chůvu na plný úvazek a mají zájem na tom, aby se u dítěte nikdo další nestřídal.

Na základě speciální smlouvy, kdy klient specifikuje své přesné požadavky na chůvu, agentura provede speciální konkurz, kde zkoumá psychologické, pedagogické a profesní zkušenosti kandidátek. Klientovi nabídne vhodné kandidátky, které splňují kritéria základního výběru. Na základě osobní schůzky si klient vybere chůvu a agentura na základě připomínek obou stran dojedná smlouvu, kde se stanoví práva a povinnosti chůvy i klienta.

O nás

Agentura DOMESTICA, spol. s r. o. na našem trhu nabízí službu hlídání dětí již od r. 1994. Od té doby získala řadu zkušeností, které využívá při své každodenní práci.

V roce 2004 se od firmy oddělila pobočka BABYDOMESTICA s.r.o. se stejným sídlem firmy i kanceláře, která se specializuje pouze na hlídání a péči o děti.

Jednatelkou firmy zůstává Mgr. Eva Kopečná.

Firma je zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu C 99714, IČ: 27145522.

profesionální chůva

profesionální chůva

Tato příručka je určena pro rekvalifikační kurz ,, profesionální chůva", který připravuje absolventky na povolání ,, pečovatelka děti věku 0-15let.

Snažili jsme se schrnout to nejpodstatnější, co tato profese vyžaduje.

Být dobrou chůvou, která bude vychovávat svěřené dítě, znamená také velkou zodpovědnost. Ukazuje se to hlavně z řady oborů a jejích využití v praxi. Dále učí pedagogické, psychologické, zdraví dítěte a správně využití dětí, které jsou nutné zvládnout této náročné profese.

Být dobrou chůvou, znamená umět se zamyslet nad dítětem, které bude mít na starosti. Každá rodina má své metody, či požadavky. A hlídat dítě není nic jednoduchého. Pořad musíte mít oči na a šťopkách. Dítě není hračka, kterou můžete odložit. Dítě je bytost, která vám může udělat radost.

Neexistuje přesný návod.Často a zkušenosti z ,, terénu," Vám dokáží otevřít oči a ukáží, jakou cestou volit a jaké výchovné metody použít a jak nejlépe vychovávat.

Být dobrou chůvou znamená se neustále rozvíjet, učit se vzdělávat a koukat kolem sebe. Děti se pořád vyvíjí. Co ho naučíš do šesti let jeho věku, bude si to pamatovat.

Vaše Domestica

Agatha Christie

Agatha Christie

Vraždy podle A B S C E D Y

Všechno začlo zdánlivě anonymní s podpisem A B C D

A po něm následuje vražda staré trafikantky. A. Asherové z Andoveru.

Na pultě trafiky ležel rozevřený Abecední jízdní řád, známý pod zkratkou ABC.

     Předtuchy, které nad přijatým dopisem přišly Herculu Poirotovi na mysli, se neplnily. Jako se starých dobrých časů se vydává po stopě se svým přítelem kapitánem Hestingsem. Přichází však další vražda - tentokrát Betty Bernardová na pláži v Bexhillu a pak třetí - Lorda Carmichaela Clarka v Curstonu.

Pairot i Heasting vzdoruje něčemu horšímu než je obyčejný zločin, četl šílenství. Ale znáte přece pana Poirota, detektiva na penzi.

Tato knížka byla velmi zajímavá detektivka, která mě bavila od samého začátku.

Sledovala jsem jí i jeho další knížky či tv pana Poirota.

Dá se to číst i sledovati v tv online na internetu, klidně dokolečka. 

Předmluva

V tomto svém vyprávění jsem upustil od zásady, již se jindy řídím: nelíčím pouze ty události a scény, jímž jsem byl sám osobně přítomen. Někteří kapitola jsou psaný ve třetí osobě.
Chtěl bych však ujistit čtenářky těchto řádků, že ručím za věrohodnost všeho, co se v nich odehrává. Využívám-li jistě básnické licence při popisování myšlenek a pocitů různých osob, činím tak přesvědčení, že je zachycuje podstatě věrně.
               Kdyby se někomu zdálo, že se příliš podrobně zabývám vedlejší osobními vztahy, které vyvolává v život tato zapeklitá série zločina, připomněl bych, že lidské city není radno přehlížet. Hercule Poirot mě kdysi velmi dramaticky poučil o tom, že druhotným produktem zločinu může být i láska.
Co se tajemným vražd podle abecedy týká, chtěl bych jen konstatovat, že Poirot přímo geniálně vyřeší problém, který se zcela lišil od všech ostatních, před nimiž, kdy stanul.

Váňová

Magda Váňová

Past

Odhalené tajemství, je jako past. Milena Kailová, až na pohřbu svého manžela Víta zjistí, že měl se svou milenkou Gallou syna po kterém ona marně toužila. Okolností jeho náhle smrti obě ženy přinutí, aby spolu žíly v jedné domácnosti, spoutány chlapcovým dědictvím po otci. Společně se starají o Vítová potomka, ale zůstanou sokyněmi, které si zlomyslně prozrazují další tajemství - proč nechtěl mít Vít s Milanou dítě, proč se nikdy nerozvedl a jak se tím Galla vyrovnala. S fatalistickým vzdorem si ověřují, čím je po znamenalo. S fatalistickým vzdorem si svěřují, čím je poznamenáno neporozumění rodičů, a postupně objeví, že za spletencem jejích životů stojí Vítův otec, nenápadný starý pán, který měl podobné sklony jako jeho mrtvý syn. Klubko intrik a nástrah se začne rozmotávat, když se jeho nemanželský syn, pro Víta neznámý nevlastní bratr Huber, náhodně připlete Miláně a Galle do života. Soužití obou hrdinek je sledem tragických pohrom i naději, které se jen stěží mohou naplnit, protože cena, kterou za ně zaplatily je beznadějně vysoká.

Úryvek

Na vylepšení náhrobků stálo jednoduchým zlatým písmeny JUDr Vit Kail.Pod jménem se krčilo datum narození a úmrtí. Přesně, tak vysoko, aby se tam jednou vešlo i moje jméno, upírala Milana zrak na jámu před sebou a její netrpělivosti mít ten tyátr za sebou a její nervózní Škubavě  pohyby, kterým cupovala už druhý krajkový kapesník. 

Tohle je poslední kompromis, který kvůli němu podstupují, utřela si suché oči a přitiskla ke tchánovi po svém boku.Jako na povel vztáhl ruku, aby jí objal a podpořil, ale chvěl se, tak odpudivě, že se od něj po krátkém sebezapření odtáhl. Vit byl jeho jediný syn, dvojče zemřelo při porodu. Občas říkával, že ho je jen půl, a tvrdil, že prázdno po bráchovi nikdy nic nevyplní. Sámé žvásty, i otřela si znovu oči.

Konečně pustil rakev. S tupým žachnutím dosedla na dno. Tchán vedle ní žalostně vzdychl. A opět k němu přivinula, rozhodnutá, že jeho roztřesení tělo tentokrát snese, až do konce obřadu. Idiotský nápad, nechat se v dnešní době sežrat červy. Kdybych Seco jeho přání nezmínila, mohla jsem si tuhle komedi ušetřit. Pro Víta to neplatí. Tenhle pohřeb je divadilko jen pro ného. 
Tchán do ní jemně šťouchl. Přístupila k okraji hrobu a hodila na rakev rudou růži. 
Potom se shýbla, vzala do kapesníčku malou hrudku hlíny a i s kapesníkem jí pustila na rakev. Schválně vybrala malou, nechtěla, aby dopadla příliš hlučné. Zvyk házet na mrtvého hroudy hlíny ji připadal barbarský a sklíčoval jí. Na prchavý okamžik měla pocit, že si na pozůstalosti vdovu jen hraje. Sklopila hlavu a vrátila se na své místo.

Dovíte se, jak naložit uvědomit si toutou knížkou né, každému se dá věřit,byla knihou překvapená, ale mile. Vůbec mi nevadil obsáhlý popis, krásný příběh se smutným koncem. 

 

Eva Nohelova

Eva Nohelova

Retrívři a vodní psi.

Jedenáct krasavců z lesů, vod a strání.

Tato kniha je určena všem současným i budoucím majitelům, chovatelům a milovníkům retrívrů nebo některého z pěti plemen vodních psů. Klade si za cíl nejenom složit hold těmto krásným a užitečným stvořením, ale také pomoci s výběrem toho správného plemene pro vás a upozornění na krásný i složitý života se psem. 

Jak charakteristika znaky plemene, tak vhodný výcvik a využít autora zpracovala objektivně a bez falešných příkras, aby popiš co nejvýstižněji a rozdílný mezi jednotlivými plemeny psů. Nechybí kapitola věnovaná kloubům, sdružujícím chovatelům retrívrů, a zkouškám , které s nimi lze absolvovat.Jak charakterové znaky plemen, tak vhodný výcvik a využití autorka zpracovala objektivně a bez falešných příkras, aby byl popis co nejvýstižnější a rozdíly mezi jednotlivými plemeny zřejmé.
Samozřejmě nechybí ani kapitola věnovaná klubům, sdružujícím chovatele retrívrů, a zkouškám, které s nimi lze absolvovat.

Tato kniha je pro začátečníky a majitelé těchto psů. Milovníkům plemen retrívrů. Pěti plemen že skupiny pod jménem vodní psy.(Byla zařazena portugalský vodní pes, španělský vodní pes. Italský vodní pes, irský vodní pes, můžeme narazit, jak v chovů, soutěžích, výstavách a barbetti a wetterhouni u nás v součastnosti nejsou zastoupení.) Zejména schovává pod pojmem ,, vodní psi" mají zařazeno a trochu smůlu. Nejsou vidět. Některá nejsou dlouhou řadou let.
Texty jsou poměrně v této knížce obsáhlé, aby čtenářům přiblížili jednotlivá plemena. Historie je psána co nejsrozumitelněji formou, aby přišli na své zpravidla, co nečtou. Charakterizované znaky jsou zpravidla nejpečlivěji rozpracované, tak aby rozdíl mezi plemeny byl zřejmý text vystihoval plemeno ve všech směrech. Nechybí čas nejpopulárnějších o zdraví plemene.
Dále naleznete popis plemenem, informace o chovů , ceně sténat a mnoho dalších zajímavostí.
Krásné povídání nejen povah psů. Nemá přilákat, ani odradit nové nadšence.
Má představit plemeno, jaký je. Žádné plemeno není dokonalé, dokonalé je každé plemeno. Tolik plemen existuje také proto, aby si člověk mohl vybrat to, které je právě pro něj nejlepší.

Moje sestra se podílela nad touto knížkou. Snad vám pomůže. Mě se četla, moc hezky. Sama mám vodního psa. Je, už stará, ale zato s dobrou výživou má stále energie na lítání.

 

Vlastimil V.

Vlastimil Vondruška
Ulička Hanby

Jiří Adam z Dobronína v době mladí poznal Slabinu ženu, která se později stala majitelkou jak jednoho z nejluxusnější nevěstinců na Starém Městě pražském, tak i nechvalně proslulé Uličky Hanby. Právě zde kdosi zavraždil vlivného člena královského dvora. Bakalář Petr i Rozárka tráví léto mimo Prahů, a tak královský písař začne pátrat po záludné vrahovi spolu se Sabinou. Na světlo vynořující okolností, které spojují pražskou rodinnu s královským úředníky na vysokých postech. V tomto případu půjde všem zúčastněným o život, protože proti tím stojí bezohledný zločinec.

 Obsah:
1. Únos
2. Sabina
3. Valkoun z Adlaru
4. Podškubkové
5. Martin
6. Epilog


Osoby a obsazení:
Jiří Adam z Dobronína: Jaromír Meduna
vypravěč, Ulrich: Pavel Rímský
Sabina: Simona Postlerová
Martin: Marek Holý
Michal z Křince: Václav Rašilov
Valkoun z Adlaru, 1. mužský hlas: Petr Lněnička
purkmistr: Otakar Brousek
pobuda, Petr: Vojtěch Hájek
rychtář: Bohuslav Kalva
Berta: Zuzana Skalická
Monika: René Slováčková
sklepnice: Regina Řandová
almužník: Jiří Valšuba
Ignácius: Ludvík Král
majordomova žena, ženský hlas: Šárka Vondrová
Jíra: Martin Janouš

Úryvek

Byla příjemná vláha noc, jaké pravidelně přicházejí po svatém Janu Křitelovi. I když novoměstský pomocný už dávno odtroubil půlnoc, v Krakově klid nebyl. Na tomhle místě býval klid, zřídka a nikdo si tady nedělal těžkou hlavu z městského nařízení, aby se Šenky v celé Praze zavíraly s příchodem noci.
Ale tak to chodilo na předměstí vždycky a zvláště v Krakově, jak se mezi lidmi nazývala chudobná čtvrť na břehu Vltavy těsně před Hradbami Nového Města pražského. Státy tu chatrče spodiny, Špeluňky, herny a ty nejubožejší nevěstince, jaké se daly v Praze najít. Zatímco většina předměstí domků přiléhala těsně k novoměstský hradbám, nevěstince stálý o něco níže na místě, kterém se posměšně říkalo Ulička hanby.
Nebyla to vlastně skutečná ulice, ale jen shluk patových dřevěných domků kolem špinavého a neupravené prostranství, porostlého plevelem a křovinami. Za hampejzy řekla od jirchařských dílem do Vltavy stoka, která zapáchala louhem a hnijícími zbytky kůži.

Až do konce jsem vydržela číst, jak to dopadne a ( vrah bude dopadem) . Ty názvy, jak dřív byli v uličkách starého města. Postaví z dřívějška. Vše do historie našeho města Prahy. Není to podle mě žánr pro každého. " Jen ten, kdo má rád staré detektivky. "
Nejvíc jsem si oblíbila Sabinu, ženu, která věděla, jak to chodí, věřím, že by se neztratila ani v dnešní době. Princip rozdělení moci, korupce, podvody, jít někomu na ruku, je to, jako by se to odehrávalo v současnosti.

Cathy Woodman

Cathy Woodman

To by se veteřináři stát nemělo.

 Maz Harwoodová opouští rušnou veterinární kliniku v Londýně za pohnutých okolností poté, co zkrachuje její vztah s majitelem Mikem. Potřebuje se rozhodnout, co se svým životem dál, a přijme proto nabídku své kamarádky Emmy, aby se na půl roku ujala její veterinární praxe v ospalém devonském městečku Talyton. Ale tamní pobyt se pro Maz brzy promění v noční můru. V

Knížka je inspirací, klidně pro ty, co by chtěli studovat veterinární školu. Mě navodila spousty věcí. Dala mi krásný i romantický nádech, jak dva lidi se můžou do sebe i neobyčejně zamilovat. Mám ráda čtení, když se tam dá něco dozvědět. Čtení může být, přínosné, zajímavé, dojímavé. Hlavně mladému Alexi Fox-Giffordovi, který zřejmě nebude tak zavilým zastáncem tradic jako jeho otec…

Kapitola první Úryvek: 

Ke Starbucksu to mělo sakra daleko. Žlutomodré kretonové závěsy a stejně barevné ubrusy na stolech dodávají Měděnému kotlíku spíš retronádech.Latte ani cappuccino tady neměli.Kafe se prodávalo buď s mlékem, nebo bez. Tady místní klientela působila depresivně: modré přelivy kudrline, květované polyesterové šaty a nepromokavé baloňáky,Jedině zvuk v místnoti vydávala vosa, která se vzbudila ze zimního spánku o pár měsícu dřív a teď ochable lezla po našem stole,
,,Tak co myslíš, Max?" Proti mně seděla má nejlepší kamarádka Emma a rozhodně sledovala konvici s čajem a rozinkovým koláčky. Oknem zasvítilo slunce a vykreslilo jí kruhy po očima.
Podle mě to přeháníš, ozvala jsem se.
Když jsem dne ráno podívala do zrcadla, napadlomě, že bych se měla objednat na plastiku víček, pokračovala Emma. ,,Vypadám jako starý kokršpaněl."
,,Ale Emmo ," usmála jsem se.Moje kamarádka má úžasné líční kosti, přirozeně dlouhé řasy a rty, které ani nepotřebují moc líčit. ,,Plastika je to poslední , co bys potřebovala."
,,Máš pravdu.Stačilo by se pořádně vyspat." Dívala jsem se, jak nalévá dva šálky čaj z konvičky, která stála na starodávném prostírání. ,,Ale kde jsem skončila?."

 

Samec

Alice Claytonová

,,Samec je sexy, má páru a je neuvěřitelně vtipný! Nedokázala jsem od čtění odtrhnout."

V přímořském městečku Monterey kolují řeči a  Chloe Pattersonové, která  právě se přistěhovala a chystá se otevřít útulek pro opuštěné pitbully. Šušká se, že je bývalou královnou krásy (pravda)
a že dala takřka před oltářem košem svému snoubenci (také pravda). A že se sice po nikom novém nerozhlíží, nícméně prý spadla do oka místnímu fešnému veterináři (naprostá pravda).
Když Lucas Campbell zrovna neslouží na rodinné veterinární klinice, brázdí vody na surfu. Je čerstvě single a rohodně se nemíni hned vrhat do nového vztahu. Slečna Miss Zlatý stát ovšem zaujjme pozornost a Lucas na ní může oči nechat.
Ani Lucas ani Chloe nestojí o závazky. Mít ale někoho, s kým lze trávit noci a víkendy, není k zahození. Bude někoik sklenek Mai Tai, měsíční svit a broukání Franka Sinatry stačit k tomu, aby oba zapomněli na svou minulost? 

Tahle knížka mě bavila a přišla mi napínavá, až do konce. Vřele doporučuji přečíst pro ty, co si nevědí se vztahem, nebo jsou singl. Vezme vás do dějin, když něco chci, bojuj o to a snaž se. Musím se přiznat, že tento díl mi přišel smutný, ale krásný :-) Bavilo mně to. Líbilo by se mi větší jiskření a chtíč od začátku do konce jako to bylo u první knihy...

 Caroline patří mezi špičkové interiérové designéry v San Francisku, ale i přes své pracovní vytížení si dokáže najít čas na chvíle odpočinku v teple domova. Světoběžník Simon na oplátku výrazně zkrouhl svoje zahraniční cesty, aby se mohl se svou Roštěnkou v klidu oddávat pečení dobrot, všemožnému bušení i jinému řádění.

2.1. Vysazování dřevin – základní údaje Venkovní dřeviny prostokořenné, nebo s balem se mohou vysazovat během celé doby vegetačního klidu. Přibližně od října do zámrazu a od rozmrznutí na jaře do začátku května. Ani letní výsadby nejsou vyloučené, pokud se použijí kontejnerové rostliny, které v tuto dobu vyžadují zvýšenou péči (intensivní zavlažování, případné stínění). Rozdíly mezi podzimním a jarním termínem výsadby na většinu rostlin nepůsobí. Je pouze několik vyjímek, kdy se upřednostňuje jarní výsadba. Platí pro teplomilnější druhy jehličin u listnáčů pro břízy a duby. Rostliny, které se po zakoupení nemohou hned vysazovat, musí být řádné zajištěny proti zaschnutí. Nejvhodnější způsob je zakládání , tj. zakrytí kořenů ornicí, listím, nebo kůrou. Před zakrytím musí být kořeny dostatečně vlhké. Místa s nedostatečným odtokem nejsou pro zakládání vhodná – kořeny pak zahnívají. Jámy připravované pro vysazování by měly být 1,5 násobkem průměrem kořenového balu. Rostliny je nutno vysazovat stejně hluboko, jako byly na původním stanovišti. Především u větších balů je nutno počítat se sedáním půdy (na jeden metr hlubokou jámu o 10 cm), jinak dojde k „utopení rostlin“ – sázíme o něco výše. Před vlastní výsadbou u prostokořenných rostlin zkracujeme nadzemní část o jednu třetinu, u rostlin s balem jen lehce řezem prosvětlujeme korunu. Kořeny poškozené při transportu zkracujeme až do zdravé části, u všech ostatních odřízneme krátce zaschlou část. Po usazení do jámy uvolníme případné úvazky na obalovém materiálu. Hned po výsadbě následuje vydatná zálivka tak, aby se provlhčil veškerý substrát balu, ale i okolní původní zem. Je vhodné udělat mísu okol

2.1. Vysazování dřevin – základní údaje

     Venkovní dřeviny prostokořenné, nebo s balem se mohou vysazovat během celé doby vegetačního klidu. Přibližně od října do zámrazu a od rozmrznutí na jaře do začátku května. Ani letní výsadby nejsou vyloučené, pokud se použijí kontejnerové rostliny, které v tuto dobu vyžadují zvýšenou péči (intensivní zavlažování, případné stínění). Rozdíly mezi podzimním a jarním termínem výsadby na většinu rostlin nepůsobí. Je pouze několik vyjímek, kdy se upřednostňuje jarní výsadba. Platí pro teplomilnější druhy jehličin u listnáčů pro břízy a duby.

     Rostliny, které se po zakoupení nemohou hned vysazovat, musí být řádné zajištěny proti zaschnutí. Nejvhodnější způsob je zakládání , tj. zakrytí kořenů ornicí, listím, nebo kůrou. Před zakrytím musí být kořeny dostatečně vlhké. Místa s nedostatečným odtokem nejsou pro zakládání vhodná – kořeny pak zahnívají.

     Jámy připravované pro vysazování by měly být 1,5 násobkem průměrem kořenového balu. Rostliny je nutno vysazovat stejně hluboko, jako byly na původním stanovišti. Především u větších balů je nutno počítat se sedáním půdy (na jeden metr hlubokou jámu o 10 cm), jinak dojde k „utopení rostlin“ – sázíme o něco výše.

     Před vlastní výsadbou u prostokořenných rostlin zkracujeme nadzemní část o jednu třetinu, u rostlin s balem jen lehce řezem prosvětlujeme korunu. Kořeny poškozené při transportu zkracujeme až do zdravé části, u všech ostatních odřízneme krátce zaschlou část. Po usazení do jámy uvolníme případné úvazky na obalovém materiálu.

     Hned po výsadbě následuje vydatná zálivka tak, aby se provlhčil veškerý substrát balu, ale i okolní původní zem. Je vhodné udělat mísu okolo stromu, aby se závlahová voda vsakovala dolů ke kořenům a neroztékala kolem.

     Rostliny nad 1 m výšky je nutno vyvazovat. Jako pevná opora se použijí impregnované kůly, podle velikosti rostlin 1-3 kusy, nebo podzimní kotvící systém. Při použití kůlu u rostlin nesmíme poškodit kořenový bal (kůl zatloukáme šikmo mimo bal). Kmeny u vysokokmenů se doporučuje chránit před zimním vyschnutím a letním přehřátím nejlépe obalením rákosovou rohoží.