2.1. Vysazování dřevin – základní údaje Venkovní dřeviny prostokořenné, nebo s balem se mohou vysazovat během celé doby vegetačního klidu. Přibližně od října do zámrazu a od rozmrznutí na jaře do začátku května. Ani letní výsadby nejsou vyloučené, pokud se použijí kontejnerové rostliny, které v tuto dobu vyžadují zvýšenou péči (intensivní zavlažování, případné stínění). Rozdíly mezi podzimním a jarním termínem výsadby na většinu rostlin nepůsobí. Je pouze několik vyjímek, kdy se upřednostňuje jarní výsadba. Platí pro teplomilnější druhy jehličin u listnáčů pro břízy a duby. Rostliny, které se po zakoupení nemohou hned vysazovat, musí být řádné zajištěny proti zaschnutí. Nejvhodnější způsob je zakládání , tj. zakrytí kořenů ornicí, listím, nebo kůrou. Před zakrytím musí být kořeny dostatečně vlhké. Místa s nedostatečným odtokem nejsou pro zakládání vhodná – kořeny pak zahnívají. Jámy připravované pro vysazování by měly být 1,5 násobkem průměrem kořenového balu. Rostliny je nutno vysazovat stejně hluboko, jako byly na původním stanovišti. Především u větších balů je nutno počítat se sedáním půdy (na jeden metr hlubokou jámu o 10 cm), jinak dojde k „utopení rostlin“ – sázíme o něco výše. Před vlastní výsadbou u prostokořenných rostlin zkracujeme nadzemní část o jednu třetinu, u rostlin s balem jen lehce řezem prosvětlujeme korunu. Kořeny poškozené při transportu zkracujeme až do zdravé části, u všech ostatních odřízneme krátce zaschlou část. Po usazení do jámy uvolníme případné úvazky na obalovém materiálu. Hned po výsadbě následuje vydatná zálivka tak, aby se provlhčil veškerý substrát balu, ale i okolní původní zem. Je vhodné udělat mísu okol

2.1. Vysazování dřevin – základní údaje

     Venkovní dřeviny prostokořenné, nebo s balem se mohou vysazovat během celé doby vegetačního klidu. Přibližně od října do zámrazu a od rozmrznutí na jaře do začátku května. Ani letní výsadby nejsou vyloučené, pokud se použijí kontejnerové rostliny, které v tuto dobu vyžadují zvýšenou péči (intensivní zavlažování, případné stínění). Rozdíly mezi podzimním a jarním termínem výsadby na většinu rostlin nepůsobí. Je pouze několik vyjímek, kdy se upřednostňuje jarní výsadba. Platí pro teplomilnější druhy jehličin u listnáčů pro břízy a duby.

     Rostliny, které se po zakoupení nemohou hned vysazovat, musí být řádné zajištěny proti zaschnutí. Nejvhodnější způsob je zakládání , tj. zakrytí kořenů ornicí, listím, nebo kůrou. Před zakrytím musí být kořeny dostatečně vlhké. Místa s nedostatečným odtokem nejsou pro zakládání vhodná – kořeny pak zahnívají.

     Jámy připravované pro vysazování by měly být 1,5 násobkem průměrem kořenového balu. Rostliny je nutno vysazovat stejně hluboko, jako byly na původním stanovišti. Především u větších balů je nutno počítat se sedáním půdy (na jeden metr hlubokou jámu o 10 cm), jinak dojde k „utopení rostlin“ – sázíme o něco výše.

     Před vlastní výsadbou u prostokořenných rostlin zkracujeme nadzemní část o jednu třetinu, u rostlin s balem jen lehce řezem prosvětlujeme korunu. Kořeny poškozené při transportu zkracujeme až do zdravé části, u všech ostatních odřízneme krátce zaschlou část. Po usazení do jámy uvolníme případné úvazky na obalovém materiálu.

     Hned po výsadbě následuje vydatná zálivka tak, aby se provlhčil veškerý substrát balu, ale i okolní původní zem. Je vhodné udělat mísu okolo stromu, aby se závlahová voda vsakovala dolů ke kořenům a neroztékala kolem.

     Rostliny nad 1 m výšky je nutno vyvazovat. Jako pevná opora se použijí impregnované kůly, podle velikosti rostlin 1-3 kusy, nebo podzimní kotvící systém. Při použití kůlu u rostlin nesmíme poškodit kořenový bal (kůl zatloukáme šikmo mimo bal). Kmeny u vysokokmenů se doporučuje chránit před zimním vyschnutím a letním přehřátím nejlépe obalením rákosovou rohoží.