Zelená hnojiva
Zelené hnojení je způsob, jak přidávat
humus do půdy aniž by bylo třeba vytvářet hromadu kompostu. Na povrch půdy
z níž byla sklizena úroda, přeryjeme její povrch. Rozházíme semena hořčice
(či jiná), aby rovnoměrně pokryla pozemek. Hráběmi zapravíme semena hořčice do
půdy. Když hořčice doroste zhruba do 30 cm a dosud nekvetla, zaryjeme ji do
půdy. Tam zetlí a dodá další úrodě humus a živiny.
Pro "zelené hnojení" na menších plochách, které mají zahrádkáři většinou k dispozici, by měli upřednostňovat směsky, jejichž důležitou složkou jsou dvě velmi rychle rostoucí rostliny, které jsou schopny v krátké době (40 - 50 dnů) vytvořit mohutnou nadzemní zelenou hmotu i kořenový systém:
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) z čeledi stružkovcovitých je rostlina nenáročná na půdní podmínky, vyjma těžkých, zamokřených, snáší dobře i pokles teplot pod bod mrazu (uvádí se až do -6 °C), proto je vhodnou plodinou i pro pozdnější výsevy. Její důležitost zvyšuje i dlouhotrvající kveteni, které poskytuje včelám bohatou pastvu v době časného podzimu, kdy kvete již málo rostlin. - Pohanka (Fagopyrum esculentum) z čeledi rdesnovitých je rovněž na půdní podmínky méně náročná rostlina. Vysévá se s úspěchem na lehčich až písčitých půdách, ale snáší i těžší, dobře prokypřené. Vyžaduje nejlépe neutrální až mírně kyselejší půdní reakci. Na půdách s vyšším obsahem vápníku je jeji pěstováni méně vhodné. Na vláhu je dosti náročná, výsevy v suchém, horkém létě je nutno bohatě zavlažovat. Pohanka je na rozdíl od svazenky velmi citlivá na pokles teplot již k 0 °C, i slabý mráz ji ničí. Neni proto vhodná pro pozdní a ozimé setí. Množství krásných narůžovělých květů poskytuje také velmi vítanou pastvu včelám.
a) pro podzimní zaryti (výsevy je nutno v suchém, horkém létě bohatě zavlažovat, aby narostlo co nejvíce zelené hmoty i bohatý kořenový, systém):- pro lehké a středně těžké půdy např.: svazenka, pohanka, peluška, hrách, hořčice bílá, seradela
- pro půdy s dobrým obsahem vápníku např.: svazenka, hořčice bílá, peluška, seradela
- pro kyselejší půdy je vhodná pohanka, svazenka, lupina.
b) pro zarytí na jaře (ozimé)-
- pro lehké půdy např.: vikev huňatá, řepka ozimá, žito
- pro středně těžké a těžké půdy např.: řepice ozimá, řepka ozimá, žito
Žádné komentáře:
Okomentovat